neděle 10. července 2016

Jméno větru

Autor: Patrick Rothfuss
Série: Kronika Královraha
Pořadí v sérii: 1/3
Žánr: Fantasy, román
Počet stran: 648















Anotace

Jmenuji se Kvothe. Unášel jsem spícím mohylovým králům ukradené princezny. Spálil jsem město Trebon. Strávil jsem noc s Felurian a odešel živý a při smyslech. Byl jsem vyloučen z Univerzity ve věku mladším, než na ni lidé obvykle vstupují. Mluvil jsem s bohy, miloval ženy a skládal písně, při kterých minstrelové vzlykali. Možná jste o mně slyšeli. Tak začíná Kvothův příběh – od jeho dětství strávené ve skupině potulných herců, přes léta prožitá jako polodivoký sirotek na ulicích zločinem prolezlého města až po drzý a nepřehlédnutelný vstup do obtížného a nebezpečného studia magie na slavné Univerzitě. Na samém počátku však Kvotha potkáváme již jako zkušeného mága, zručného zloděje, suverénního muzikanta a neblaze proslulého vraha. Ale ve Jménu větru se toho o něm skrývá mnohem víc, vždyť jde o pravdivé zobrazení událostí skrývajících se za legendou o Kvothovi Královrahovi.

~~~

  První díl z předpokládané trilogie u nás vyšel roku 2012, já se však k němu dostal až o celé čtyři roky později, tedy nedávno. Netvrdím, že jsem si díla nikdy nevšiml, to ne. Několikrát jsem na něj narazil, ať už na webu či v knihovně. K mé hanbě jsem ho doslova přehlížel a nevěnoval mu žádnou pozornost...
  Jak už to tak bývá, člověk dospívá - stejně i čtenář. Hledal jsem novou výzvu. Možností bylo několik, vlastně celá spousta. Možná náhodou jsem skončil právě u Jména větru. Jednoho dne jsem si jednoduše prohlížel knižní regály a... Čekalo to tam.
  První věcí, jež mě zaujala, byla délka, velikost příběhu. Něčemu takovému už se výzva rozhodně říkat může. Nejedná se zrovna o nic krátkého. Podrobněji jsem si knihu prohlédl a uznal jsem, že je to přesně to, co jsem hledal.

POUTAVÉ VYPRAVOVÁNÍ - PROPRACOVANÝ PŘÍBĚH

  Příběh si mě získal od samého začátku. S každou stranou rostla má chuť k pokračování a mnohdy bylo opravdu těžké se od Kvothova vypravování odtrhnout. Když to nebylo nutné, vlastně jsem tak ani nečinil - četl jsem jedním dechem. Za jeden den jsem to sice stihnout nedokázal, jako třeba George R. R. Martin, ale i tak jsem těch šest set stran zvládl během poměrně krátké doby.
  Orson Scott Card, známý americký autor sci-fi a fantasy, tvrdí, že ani jedno slovo v knize není zbytečným. K jeho tvrzení se přidávám i já. Je opravdu pozoruhodné, jak dokáže autor přirozeně psát a volit slova tak, aby čtenáře po celou dobu držel pozorného a při všech čtenářských smyslech. A není to jen slohem, nýbrž i skutečně vykreslenými postavami a propracovaným dějem, jenž se kousek po kousku posouvá z minulosti do přítomnosti, tedy doby, kdy hlavní postava Kvothe svůj příběh vypráví. Čtenář tak zjišťuje, že kniha není zaměřena jen na jeho život v uplynulých letech - Kvothe pokračuje dále, i když s osobními problémy.

  Během vyprávění máme možnost s hlavní postavou začít úplně od začátku, což jen upevňuje její vztah se čtenářem. Smrt jeho rodičů a skupiny potulných herců jej poslala na samé dno. Nevzdal se však. Věřil, bojoval. Motiv tohoto znovuzrození a opětovného nalezení síly se mi velmi líbil. Čas strávený jeho pobytem v špinavých, odpudivých částech města byl zajímavou a čtivou etapou, i když pro někoho možná ne tak akční.
  Najde se zde místo i pro lásku, postupně objevovanou a budovanou. Ve knize má vše svůj čas. Poznáváme tak hrdinovy snáze i nesnáze a společně s ním procházíme útrapami života, protože fantasy knihy nejsou jen o ohnivých mečích, nadpřirozených bytostech ap.

  Co mě osobně tak úplně neoslovilo, byla skutečnost, že se jednalo o sirotka. Chápu, díky tomu mohl vůbec příběh započat, ale i přesto... Klišé v knihách mi až tak nevadí, ale zrovna sirotek už mi přijde hodně, hodně ohraný. Celkově mi záležitosti ze dne smrti jeho rodičů přišly poněkud rušivé. A ano, nějaká myšlenka na Harryho Pottera mi hlavou prolétla. To jen tak...

NAPROSTÝ STROP FANTASY LITERATURY

  Jméno větru se bezpochyby řadí mezi nejlepší fantasy, jaké jsem měl možnost číst. Byl to opravdový čtenářský zážitek a vřele celou sérii doporučuji - nejen fanouškům fantasy. Během čtení budete pociťovat radost, smutek, vztek, soucit, ohromení, úžas... Může to dokonce zajít tak daleko, že Vám poté přijdou ostatní díla až ledabyle napsána. Vůbec bych se tomu nedivil. Kronika Královraha je opravdu na jiné, vyšší úrovni. Vždyť autorovi zabralo celých devět let, než došlo k vydání úvodního dílu. Co jiného říct - léta dřiny a usilovné práce nepřišly vniveč. Naopak, vzniklo tak něco naprosto epického.
  Co bych ještě rád vyzdvihl, bylo propojení hudebního talentu hlavní postavy s příběhem. Udělalo to své a celému dílu to dodalo na nevšednosti a originálnosti.


HODNOCENÍ: 5/5

4 komentáře:

  1. Naprosto souhlasím s hodnocením 5/,5, akorát mě osobně naštvala druhá kniha v sérii tak, že jsem v půlce přestala číst. Takže, pokud jsi se k ní ještě nedostal, čti s větší trpělivostí než já, jinak si zkazíš celou sérii.
    Pokud máš rád dobře propracované fantasy podobného ražení, doporučuji knihy Píseň krve a Tetovaný:)

    Jo a taky bych si nastavila, aby se Ti komentáře daly přidávat i jako anonym, tedy že tam dopíšeš nějakou přezdívku. Ne každý má účet na Googlu nebo těch ostatních záležitostech, co to teď nabízí jako možnosti..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Druhý díl jsem přečetl hned po tomto a musím napsat, že mě ani ten nezklamal. Snad tomu dáš ještě šanci. :)
      Píseň krve právě teď čtu, ale sérii Tetovaný neznám, takže se určitě kouknu. Jinak děkuju za doporučení. ;)

      Úplně jsem zapomněl... Ještě jednou díky.

      Vymazat
    2. Není za co :)
      Šanci tomu ještě určitě dám, ale asi počkám až bude venku i další díl, abych to vzala jedním vrzem.
      *Spoiler*
      Co si pamatuji (je to už docela dlouho, co jsem to četla),tak mě hlavně naštvalo to, jak Kvothe pořád lezl do nějakého nesmyslného průseru kvůli ženský. Což pro mě jako ženu a docela racionálního člověka bylo velmi nepochopitelné a hloupé...

      Vymazat
  2. Na Jméno větru se už nějakou dobu chystám - akorát je to zatím stále ve stádiu chystání se, i když jsem na tuto knihu slyšela samou chválu. (Dobře, teď koukám, že ji mají i u nás v knihovně, kde je jinak výběr fantasy poněkud omezen.) Děkuji za krásnou recenzi na tuto knihu, snad se díky ní ke čtení rychleji dostanu. :)
    http://de-nebe.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat